Začíná Festival vědy a techniky Brno 2025

Začíná Festival vědy a techniky Brno. Přijďte si poslechnout novinku – moderované rozhovory

V pátek 5. září začne opět po roce největší brněnské setkání fanoušků vědy a poznání – Festival vědy a techniky Brno. Až do 7. září se v pavilonu A na brněnském výstavišti můžete těšit na nabídku aktivit 87 vědeckých stanovišť, Divadlo vědy, únikové hry i komentované prohlídky. Letošní novinkou budou moderované rozhovory s odborníky z různých vědních a společenských oblastí.

Více se o programu festivalu dozvíte na https://www.festivalvedyatechniky.cz/.

Prezentaci města Brna na festivalu zajišťují dva magistrátní odbory. Festivalu se účastní Odbor životního prostředí, na jehož venkovním stánku zjistíte, co všechno ovlivňuje kvalitu ovzduší a jak předcházet odpadům. Nedaleko najdete stanoviště městských společností SAKO Brno a Brněnských komunikací, TIC Brno nebo Městské policie Brno.

V pavilonu A1 zajišťuje prezentaci města Brna magistrátní Odbor strategického rozvoje a spolupráce, který stojí za přípravou společného stánku s organizátorem festivalu, Hvězdárnou a planetáriem Brno. Jeho součástí je prostor, kde se každý den uskuteční avizované rozhovory hostů s moderátorem Jiřím Kokmotosem z Českého rozhlasu. Jejich přehled, jména hostů, názvy institucí a témat najdete na https://www.festivalvedyatechniky.cz/s/moderovane-diskuze/ a více se o nich dozvíte níže.

Anotace rozhovorů:

Pavel Kapler, Antarktida proměnlivá

Víte, že Česká republika má vlastní vědecký program v Antarktidě? Zastřešuje ho Masarykova univerzita, která od roku 2006 provozuje Českou vědeckou stanici J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse a od roku 2018 i terénní stanový kemp s polní kuchyní na Nelsonově ostrově v Antarktidě. Za tu dobu se tu vystřídalo již více než sto čtyřicet výzkumníků z více než padesáti vědních oborů. O tom, proč jsou Antarktida a její studium pro lidstvo tak důležité, co všechno (nejen čeští a nejen) vědci v Antarktidě zkoumají, jak se žije na takové polární základně, jaká zvířata lze potkat v jejím okolí a co všechno se může na takové vědecké expedici přihodit, uslyšíte přímo od vedoucího deseti antarktických výprav, Dr. Pavla Kaplera, manažer Českého antarktického výzkumného programu sídlícího na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Pavel Hofman, Půda: Tichý velikán v ohrožení

Půda je tichý velikán, na kterém stojí naše každodenní životy. Produkuje 95 % potravin, čistí vodu, ukládá uhlík a hostí miliardy mikroorganismů. Bez ní by nic z toho nebylo možné. A přesto půdu ničíme – intenzivním zemědělstvím, chemikáliemi a nešetrným zacházením. Její kvalita klesá, znečištění roste, život v ní mizí. Jak poznáme, že je půda kontaminovaná? Co všechno v sobě skrývá? A proč je čas se o ni začít starat jako o skutečného velikána?

Marek Španěl, Tajemství herního průmyslu

Marek Španěl, zakladatel a CEO společnosti Bohemia Interactive, patří k průkopníkům českého i světového herního průmyslu. V rozhovoru se ohlíží za svou cestou od prvních herních experimentů až po vytvoření úspěšných titulů, které dnes hrají miliony lidí po celém světě. Diskutujeme nejen o technologiích a vývoji her, ale také o tom, jak hry přispívají k inovacím, vzdělávání a vědeckému bádání skrze vlastní vzdělávací platformu od Bohemia Interactive. Dozvíte se, proč je propojení herního světa s výzkumem a vzděláváním stále důležitější a jak může inspirovat budoucí generace.

Karel Špalek, 100 let od nálezu Věstonické Venuše

Jaké byly okolnosti nejvýznamnějšího nálezu 20. století a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky v oblasti modelování figurky nahé ženy? V roce 1925 oznamoval světový tisk zprávu o archeologickém nálezu století. Šlo o hliněnou sošku – Venuši, která byla nalezena při archeologickém výzkumu v Dolních Věstonicích. Zkoumání Věstonické Venuše začalo již tehdy a s postupem diagnostických technologií pokračuje nepřetržitě dodnes. V roce 2025 si připomínáme sté výročí nalezení Věstonické Venuše, která se stala senzací nejen u odborné, ale také laické veřejnosti na celém světě. Její hodnota je nevyčíslitelná a bývá stále nejnavštěvovanějším exponátem na tuzemských i světových archeologických výstavách. Nikdo jejím prostřednictvím nenabídl pohled do doby před pětadvaceti tisíci lety. Proč byla nalezena ve dvou kusech? Proč nikdo neukázal metody výzkumu Věstonické Venuše a nové pohledy archeologů? K jakému účelu byla vytvořena a kdo ji vlastně vytvořil – muž nebo žena? Archeologové se vrací na místo nálezu hliněné sošky v Dolních Věstonicích. Najdou konečně přesné místo, kde byla před 100 lety objevena? Na některé otázky nabídne odpovědi dokument, který natočil režisér Karel Špalek a který měl předpremiéru v létě v Biskupském dvoře v Brně.

Zdroj: Česká televize, csfd.cz

Česká televize a Marek Orko Vácha – Tajemství pana M. – Cesta časem

Kamarádi Míša, Kuba a Jirka zažili před časem něco, čemu žádný z dospěláků nevěří. V tajemné zahradě uprostřed Brna se skamarádili s jedním z nejnamakanějších světových vědců, který kdy u nás žil – Johannem Gregorem Mendelem! Jenže tenhle génius, zakladatel genetiky a mnich augustiniánského kláštera, žil v 19. století. Kdyby v deníku jednoho z dětí nezanechal před svým zmizením podivnou šifru a vzkaz, možná by tomu dodnes samy nevěřily. Šifra a vzkaz začínají roztáčet celou sérii dalších záhad a dobrodružství. Jak je možné, že jejich spřízněná duše a Mendelův fanoušek, profesor Fotosynto, zmizel beze stopy z vědeckého ústavu? Může s tím nějak souviset ambiciózní vědkyně Hutná, která obsadila jeho místo? A co teprve podivné jevy v tajemné zahradě, které jako by věstily, že něco není se světem minulým ani současným v pořádku? Na film Tajemství pan M. – Cesta časem pozve návštěvníky Marek Orko Vácha.

Dominik Klement – Yspace: Jak studenti posílají technologie do kosmu

YSpace je studentský tým na Vysokém učení technickém v Brně, který se zaměřuje na vývoj a testování technologií pro malé družice. Představím naše aktuální projekty, mimo jiné vývoj palubního počítače pro CubeSat, spolupráci s průmyslovými partnery a možnosti zapojení studentů do reálných kosmických misí.

Radek Matuška – Jak hořet, ale neshořet pro chemii

„Zapálit něco v chemické laboratoři není problém. Zapálit někoho pro chemii, to už může být oříšek. Budeme si povídat o motivaci studentů/ek pro studium přírodních věd, o rizicích v chemické laboratoři ale i mimo ni, ale i o tom, že chemie nemusí být jen exaktní přírodní věda ale i skvělá komunita vzájemně kompatibilně praštěných lidí. A také o tom, že podobná týmová praštěnost a odhodlání se pouštět do zdánlivě nemožných projektů je hnacím motorem nejen moderní civilizace ale i Festivalu vědy a techniky.

Jiří Dušek – UFO mezi námi

Převážně nevážně o kontaktním centru pro mimozemské civilizace. Jsou podobné kratochvíle vhodné ke vzdělávání laické veřejnosti? A jak vlastně nadchnout půlmilionové město k zájmu o vesmír? Bude to všechno fungovat i v budoucnosti? A co je to vlastně budoucnost?

Hana Svozilová – Genom of Europe, sběr vzorků do významné studie

V projektu Genome of Europe zkoumáme, jak se genetické „recepty“ lidí (jejich DNA) liší mezi zeměmi, regiony i jednotlivci. Existují pro každou populaci specifické „přísady“? Přidejte se k nám na cestě k vytvoření DNA kuchařky lidstva!

Genome of Europe je mezinárodní výzkumný projekt, ve kterém čteme genetický „recept“ (DNA) tisíců lidí z běžné populace z různých koutů Evropy – včetně Česka. Proč to děláme? Protože genetická výbava se mezi jednotlivými populacemi mírně liší. A abychom dokázali rozpoznat odchylky v DNA u pacientů, které by mohly souviset s jejich onemocněním, musíme nejprve pochopit, co je v konkrétní populaci běžné. Jakmile to víme, můžeme snáze na​jít potenciálně problematické změny. Tento přístup nám umožňuje přesněji určovat diagnózy, hledat vhodnější léčbu a včas odhalovat rizika nemocí.

Jak můžete přispět? Můžete být dárcem jednoho ze 3000 vzorků, které v ČR sbíráme.

Na závěr rozhovoru budou návštěvníci pozváni na příští Mendel festival 2026.

Michal Kačírek – Mýty o třídění odpadu aneb třídíme v Brně správně?

Třídíme v Brně na jedničku? Máme tu dost popelnic a proč popeláři jezdí vždycky ve čtyřech? Co se děje s odpadem po vhození do černé, hnědé, žluté, modré, bílé, zelené, jaké jsou nejčastější mýty o práci popelářů a v čem děláme často chyby ve vyhazování odpadu? O třídění a svozu odpadu vážně-nevážně s mluvčím SAKO Brno Michalem Kačírkem. 

Marek Svoboda – Český vesmírný výzkum a onkologie

Anotace bude doplněna.

Tomáš Mejzlík – Jak zvýšit zájem o vědecké a technické obory

Brno a celý jihomoravský region stojí před velkou výzvou – firmy i univerzity potřebují víc lidí do přírodovědných a technických oborů, ale zájem mladých o STEM klesá. Jak to změnit?
Tomáš Mejzlík, ředitel VIDA! Science Centre a FabLabu Brno a spoluzakladatel projektu podpory STEM oborů, představí výsledky unikátního průzkumu mezi 7 500 žáky, ukáže, proč se dívky častěji od vědy odklánějí, jak velkou roli hrají rodiče, a proč dětem často nechybí schopnosti, ale kuráž.
 Zároveň nabídne cestu, jak dětem otevřít svět vědy a techniky – pomocí zážitků, moderních vzdělávacích projektů a bourání stereotypů. Přijďte zjistit, jak můžeme společně nastartovat lavinu nových talentů a gamechangerů.

Jan Machát, Světelný design v architektuře

Proč některé stavby po setmění ožijí a jiné zhasnou do tmy? Jak světlo nenápadně vede náš pohled, náladu i pohyb městem? Jan Machát (VISUALOVE / PROTOTYP) ve volném popularizačním povídání ukáže, že dobré světlo pracuje s kontrastem a respektem k místu i lidem. Nahlédneme do zákulisí instalací, projekcí a scénického svícení, které proměňuje architekturu v zážitek – od podzemí po náměstí (např. Vodojemy na Žlutém kopci, krov sv. Jakuba, Kašna Parnas). A dotkneme se i praktična: orientace, bezpečí a pohody v nočním prostoru.