Moravská zemská knihovna v Brně jakožto národní instituce slavila nedávno století existence, z toho posledních 25 let se těší z nového sídla na Kounicově ulici. Někomu se to druhé výročí nemusí zdát dost úctyhodné, dokud si neuvědomí, jak explozívně se obsah a objem informací rozvíjí. Ředitel MZK prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., ji označil v roce 2026 za nejdynamičtější knihovnu České republiky. S žádostí o podrobnosti jsme se vydali za PhDr. Annou Mrázovou, vedoucí oddělení marketingu a komunikace.
Myslím, že ta nadsázka pana profesora není přehnaná. Naše knihovna je opravdu rozsáhlá, jak díky povinným výtiskům, k nimž máme právo od roku 1935, tak především statutem národní knihovny. Je tedy jednou z nejvýznamnějších paměťových institucí v této zemi, významem první či druhou. (Vydavatel jakékoli knihy má povinnost poslat nejméně jeden výtisk do MZK. – pozn. red.)
Obrovským benefitem současné budovy je samozřejmě to, že byla jako knihovna projektována a stavěna. V roce 2001 získala ocenění Budova roku. Předtím za námi čtenáři chodili na Kounicovu 1, do prostor důstojných, nicméně nedostačujících.
Dnešní sídlo je děleno na tři části. Antracitově šedou barvu jsou označeny sklady, které byly myšleny jako centrum, kde jsou uskladněny knihy a další knihovní jednotky. Odsud vycházejí dva toky. Jeden míří do čtenářské části a druhý do zaměstnanecké.
Zdrojem koncentrovaných informací jsou také mapy.
V depozitářích jich máme celou řadu, mj. Mollovu mapovou sbírku. Ta byla v roce 2023 zapsána do mezinárodního registru UNESCO „Paměť světa“. Obsahuje více než 13 tisíc listů vytištěných od konce 16. zhruba do poloviny 18. století. Je naprosto výjimečná rozsahem, složením i zachovalostí. Dnes je přístupná i digitálně.
Kolik máte dnes čtenářů, respektive uživatelů vašich služeb?
Základ našich čtenářů tvoří vysokoškolští studenti, takže knihovna se cyklicky omlazuje. Navštěvují nás během studia a pak mnozí odcházejí. Přesněji řečeno, neprodlužují si registraci. Což je nám líto a přáli bychom si udržet jejich zájem déle. To znamená dát jim dostatek důvodů, proč zůstat registrovaným čtenářem MZK.
Něco málo čísel:
Počet studijních míst: 86
Počet počítačů pro uživatele / z toho napojených na internet: 8/88
Počet hodin týdně, kdy je knihovna otevřena pro veřejnost: 5,5
Počet registrovaných čtenářů / nově zaregistrovaných: 6 526 / 6 569
Počet návštěvníků: 77 860
Počet fyzických výpůjček /prolongace 96 242 / 179 200
Počet zobrazených digitálních stran: 12 587 953
Poslední dobou se stále více věnujete mladším ročníkům.
Jedním z našich dvou základních komunikačních cílů je přitáhnout pozornost mládeže ještě předtím, než vstoupí na vysokou školu.
Míříme na třetí, čtvrté ročníky středních škol, abychom jim knihovnu představili jako místo, kde mohou ty informace získat, kde jim mohou kolegové pomoci, kam se mohou během svých vysokoškolských studií vracet.
Tradiční pojetí knihovny jako pouhé půjčovny je u velkých institucí už anachronické. Mluvme spíš o centru vzdělanosti.
Ano. Registraci potřebujete, jen když si chcete půjčit knihy, jinak ne. Řada lidí sem chodí si číst, učit se, jednotlivě i do týmových studoven, prostě chodí sem pro ten inspirativní a vzdušný prostor, třeba do foyer, kde bývají místa obsypána.
Vraťme se k počtům uživatelů.
O rozvoji objektivně svědčí fakt, že počet čtenářů nám neklesá a zásadním způsobem nám roste čtenost digitalizátů. Jsme největším digitalizačním centrem v České republice a samozřejmě ten počet přístupů tomu také odpovídá. Máme k dnešku 9800 digitalizovaných knihovních jednotek, téměř dva milióny stran.
V mnohých situacích mám dojem, že současníci se pokoušejí objevovat objevené a zapomínají na možnost „stát na ramenou velikánů“. Místo blátivé konverzace na sociálních sítích nahlédnout do přehledných a obsažných archívů.
Jsme zase u povinného výtisku. Moravská zemská knihovna má toto právo už téměř 100 roků, takže tu čtenář najde vše, co bylo v České republice, respektive v Československu, vydáno. Řada z toho je zdigitalizována, to znamená i přístup online. Naší součástí je dnes i bývalá Technická knihovna, v této oblasti a v oblasti norem patříme rozhodně na špičku v ČR.
Disponujeme výzkumným týmem, a tak jsme velice výkonní i v psaní programů. Zásadním způsobem se podílíme na vývoji páteřního knihovního systému, to znamená katalogy, vyhledavače, to vše je minimálně z padesáti procent práce lidí z MZK.
Literatura, která je tu dostupná – asi se to ví, že máme více než 4,5 milionů knihovních jednotek. Mně jako neknihovníkovi připadlo velice atraktivní, že knihovníci měří počty na kilometry. Každý rok u nás přibude jeden kilometr knih.
Takže budova vám už brzy bude zase malá?
V roce 2023 byla dokončena a do provozu uvedena nová budova, zvaná H1. To je sklad, který z půlky je nově postavený, z druhé poloviny je dostavěný a rekonstruovaný z původní budovy areálu na Šumavské, a tento depozitář disponuje 40 kilometry. Takže máme ještě na 40 let vystaráno. Snad.
Zdi a stropy vás však v posledku neomezují, natahujete tykadla a chapadélka daleko, předaleko.
No dovolte! Aha, myslíte knihovnu. Ano, kdo je registrovaný, má přes nás přístup do rozmanitých databází nejrůznějších oborů. A ty jsou skutečně nesmírně rozlehlé. Taky si skrze nás můžete půjčit, s troškou nadsázky, jakoukoliv knihu odkudkoli na světě. A tyto možnosti pořád rozšiřujeme.
Děkuji za rozhovor. Máme se tedy na co těšit. Brzy se s průvodkyní z MZK vrátíme na domácí půdu Brněnské metropolitní oblasti a jižní Moravy.
Miroslav Sedláček
© Statutární město Brno | Všechna práva vyhrazena
Design by Media Age s.r.o. | Created by inQool a.s.
